Úvod
Pastýři církve, vyzývám Vás jménem Ježíše Krista, máte-li ještě jiskřičku víry, myslete na Soud (který bude pro vás mnohem přísnější než pro vaše ovečky), proberte se ze svého žalostného ochromení.
Nesouvislost jako programUvažovat o podmínkách dnešní církve je hotové utrpení. Každý den nám Bůh sesílá dostatek materiálu pro nová pohoršení.Poslední ošklivý příklad je způsob, jakým Bergoglio podrazil nohy americkým biskupům.
Ovšem nikoliv ona marně očekávaná od papeže Františka, nicméně významná: od jednoho z novinářů, kteří jsou součástí jeho blízkého okolí. Autorem je Andrea Tornielli, vatikanista deníku Stampa a odpovědný za web Vatican Insider.
Jde do tuhéhoV průběhu dějin církve, kdykoliv místa kontemplativních sester upadala, vystupovali se silou a rozhodností světci, aby znovu uzdravili skutečnost, která ve světě představuje potenciálně nejdokonalejší společenství mezi nebem a zemí
Bergoglio fandí gayůmSlova a gesta papeže Františka jsou zcela jasná. Je to otevření církve světu a LGBT; je to zřejmé také ze jmenování biskupů, kteří jsou „gay friendly“. Hlásá to James Martin, velký agitátor za přijetí homosexuality v církvi.
Nastupuje proti vám útok z vrcholů samotné církve, od těch autorit, které vždy bezpečně chránily vaše vzácné povolání jakožto neocenitelnou pomoc k dobrému zdraví veškerého Božího lidu a nezrušitelné znamení vašeho definitivního povolání.
Mladé lidi XXI. století nemohou lákat pozvání ke kompromisům se světem, ale žádají od církve výzvu k heroismu. Povoláním naší epochy je odpovědět na touhu nebe, kterou zjevila sama Panna Maria: Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí.
Při přípravě druhého vatikánského koncilu rozeslal kardinál Tardini dopis, v němž požadoval návrhy od všech biskupů světa. Zde je jeden z nich.
Pomocnému biskupovi z Astany Mons. Athanasiu Schneiderovi bylo Vatikánem uloženo, aby omezil četnost svých cest do zahraničí.
Tajemství nepravostiO okázalém předstírání římského papeže osobou, která sedí na jeho stolci jako Satanův komplic a ztělesnění jeho odpadlictví.
Výstup ze synodu: o věčném životě ani slůvkoJe tomu letos 30 let, kdy 23. června 1988 se akademické odhady a teorie o globálním oteplování staly předmětem politické agendy a všudypřítomného veřejného mínění. Vědec NASA James E. Hansen ve veřejném slyšení v americkém senátu před komisí pro energii a přírodní zdroje dal povel k poplachu..
Na prahu celoamerického vyšetřování zločinů v katolické církviProhlášení pronesená při návratu z Buenos Aires nepředstavují pouze první explozi v procesu kontrolované demolice katolické církve, ale rovněž vyznání a potvrzení osobní identity zastánce homosexuálního smýšlení, kterého levicoví představitelé uznali za nesporného světového lídra.
Mladičký světec František de Jesus Marto, kanonizovaný 13. května 2017 ve Fatimě papežem Františkem, nesvědčil o konfrontaci s různými kulturami, ideologiemi, o senzibilitě a domnělých lidských právech, nýbrž o Evangeliu a trvalé nauce církve všech dob, jak to zdůrazňovala Panna Maria, když vyzývala lidi i samotnou církev k 1obrácení a modlitbě.
Viganò odpovídá na otevřený dopis kardinála Oulletta, prefekta Kongregace pro biskupy a opakuje žádost o zpytování svědomí na straně církevních špiček. Tento apel na papeže Bergoglia je v podstatě stejného obsahu jako první, jen ještě upřímnější: Nemluví se o demisích jako v prvním listě, ale o obrácení.
2VK není začátek zkázy. Zkáza se šíří pokaždé, když na prvním místě v církvi nestojí svatost. A to platí pro všechny časy. Pro dobrou církev nestačí jen dobrá a správná nauka. To nejnutnější je dobrý a svatý život
Prefekt Kongregace pro biskupy by měl k tomu všemu především podat náležité vysvětlení, a nikoliv chrlit hrozby na toho, kdo přistihl vrcholnou hierarchii v nedbalkách.
Theodor McCarrick dožívá v kapucínském klášteře
Umístění v klášteře bylo nezbytné poté, co František vyslovil McCarrickovi zákaz vykonávat jakékoliv veřejné úkony svého úřadu a odsoudil ho k domácímu vězení.
Bergogliovo pokračující mlčení tváří v tvář pravdě
C. M. Viganò podruhé: Ani papež ani žádný z kardinálů v Římě nepopřeli skutečnosti, které jsem prokázal ve svém svědectví. Rčení, „Kdo mlčí, souhlasí“, se jistě vztahuje na tento případ, protože i kdyby chtěli popírat mé svědectví, nemohli pro to předložit žádné důkazy. Jak je možné nedojít k závěru, že důvod, proč je nemohou předložit, je ten, že dobře vědí, že doklady by jen potvrdily moje svědectví?
Bergoglio sabotuje velmi žádoucí tribunál
Benjamin Leven: Podle vatikánských pramenů má Viganò ve své zprávě zcela pravdu, ale věci jsou ve skutečnosti daleko horší. Je mnoho osob, kterým se velmi nelíbí současné poměry, a pokud se některá z nich odváží promluvit, nezůstane ve Vatikánu kámen na kameni.
Pravda se lidem nesděluje tak, že ji přizpůsobíme aby je lákala. Klerikální progresismsus se domnívá, že probudí pozornost tím, když chytrácky přizpůsobí nauku a morálku světu. Tak jen sůl ztrácí svou slanost a nehodí se k ničemu, než aby byla pošlapána.
Jak se stát velikánem bez přispění médií
Autentická svatost zůstává nesmazatelně aktuální navzdory proměnám času
Boží mlýny melou pomalu, ale jistě
Zdá se, že katolická církev sedí v této chvíli na časované bombě a jejím vrcholku sám papež František.
Sylabus Pia IX. a dogma o Neposkvrněném Početí
Moderní kultura je postavena na ideologii pokroku a zbožštění člověka, proto nestrpí žádný kritický hlas a připravuje pro vás jakobínské gilotiny, koncentrační tábory nebo gulagy, anebo, v klidnější době, hluboké pohrdání ve jménu politické korektnosti.
Skandál v oratoři Dona Bosca
V kause McCarrick musí skládat účty i Vatikán
Je nutné předložit transparentní obraz případu McCarrick, a jelikož je do něho těžce zapleten také Státní sekretariát, bylo by nezbytné ustavit nezávislou komisi z laiků, kněží a biskupů, která by dala přiměřené odpovědi na otázky, které kladou věřící.Der Spiegel: Neúprosná kritika na adresu Bergoglia
Spiegel přistoupil k Bergogliovi s neobyčejnou kritičností, ať už se to týká výkonu jeho arcibiskupského úřadu nebo rozporuplných postojů v jeho vedoucím postavení, např. o podávání přijímání protestantům nebo párům v neplatném manželství, a připomíná slova, připisovaná Bergogliovi, jimiž sám vyslovil „obavy, aby nevstoupil do dějin jako někdo, kdo rozpoltil církev“.
Odvážné odhalení vnitrocírkevních skandálů, se kterým vystoupil arcibiskup Carlo Maria Viganò, se setkalo se souhlasem velkého množství věřících, ale současně vyvolalo nevoli těch, kteří jsou přesvědčeni, že celá záležitost se měla přikrýt mlčením, protože to představitele církve diskredituje.
Podstata a plody Bergogliovy zvrácené morálkyNa 30 000 amerických katolíků požadovalo papežovo stanovisko k pohlavnímu zneužívá ze strany jeho nejbližšího poradce. Odmítnutí odpovědi je samo o sobě arogantní projev klerikalismu.
Kromě kontroverzního Jamese Martina, který vystupoval na Světovém setkání rodin v Dublinu, byla zde prezentována další forma jezuitské „pastorace LGBT", která si vytkla za cíl smířit katolicismus a aktivní homosexualitu.
Dovoluji si tím tvrdit, že vystoupení Jamese Martina v Dublinu nemá nic společného se sv. Ignácem z Loyoly, ba že je to něco přímo objektivně ďábelského.
Demonstruje to malá epizoda z návratu papeže Bergoglia z Dublinu. Při odpovědi na dotaz jednoho novináře, co by řekl rodině, která zjistí, že má homosexuální dítě, papež odpověděl, že to mezi jiným záleží na věku, »kdy se projevuje toto znepokojení«. Pokud se jedná o dítě, jsou zde různé věci, které je možno udělat s pomocí psychiatra. Jiná věc je, když se to projeví po dvacátém roce věku. Ale v oficiálním komuniké, které dokumentuje text z tiskové konference, je zmínka o psychiatrovi smazána.
Revolucionář kardinál MaradiagaMons. Jean François Lantheaume, někdejší první poradce na nunciatuře ve Washington DC, písemně potvrdil, že výpovědi o tom, že František zrušil trest uložený McCarrickovi Benediktem XVI. a povýšil ho na svého důvěrného poradce, odpovídají pravdě.
Svědectví Carla Maria Viganò, bývalého nuncia ve Washington DC
Žádám všechny, a zvláště biskupy, aby prolomili mlčení a odhalili tuto kulturu bahna, tak zmatenou, a sdělili médiím a všem civilním autoritám případy zneužívání, o kterých mají informace.
Homosexuál a zrádce "blahoslavený" Montini, velký exportér homosexu do USA
Robert Morlino, biskup v Medisonu, promluvil jasně. V pastýřském listě v diecézních novinách nazývá věci pravým jménem. »Je na čase uznat, že vznikla homosexuální subkultura, která pustoší vinici Páně.«
Ve viděních Kateřiny Emmerichové se nacházejí také apokalyptické předpovědi, které se týkají naší současnosti. Kateřina mluví o mši, která byla krátká a na závěr se nečetl úvod evangelia sv. Jana.
V současné epoše zmatků, mystifikace, podvodů a bludů víry je velmi zajímavé věnovat pozornost tomu, co napsal P. Pio z Pietrelciny svému zpovědníkovi otci Agostinovi 7. dubna 1913.
Dva skuteční mučedníci:
Patronka Evropy a pravého ekumenismu
Světec, jehož proces postupuje hlemýždím tempem, protože je bergogliovsky nekorektní.
»Jsem svým kněžím na obtíž. Kněží svatokrádežníci by chtěli, aby svatostánky na zemi ani neexistovaly, rozmrzele utíkají od jediné věci, která by je mohl zachránit: od Mojí společnosti.«
Funkce nejvyššího pastýře se sekularizovala v tom smyslu, že její nositel se stal světský leadership (dříve manažer), který v masách znovu zavádí kult osobnosti připomínající komunistické režimy, který nemá pranic společného s autentickou katolickou tradicí.
Kdo přijímá Kristovo slovo, stává se synem světla, ale kdo je odmítá, zůstává synem temnot. A tak i když Ježíš nepřišel, aby svět odsoudil, jeho příchod provokuje tento soud, neboť přináší uskutečnění velkého Božího plánu, který měl připraven od jeho stvoření: dát tvoru možnost, aby svobodně rozhodl, zda si chce zvolit Boží synovství spojené s nezrušitelným poutem lásky.
Útoky na kněžství jsou útoky na EucharistiiEucharistie patřila vždy k preferovaným terčům těch, kteří nenávidí církev. Eucharistie totiž obsahuje v sobě církev, jak konstatuje teolog – pasionista Enrico Zofolli: Ona totiž zahrnuje všechny zjevené pravdy, je jediným zdrojem milosti, je předzvěstí ráje a epilogem všech zázraků Všemohoucího.
Jak řekl Pirandello, my lidé jsme loutky, které si nejsou vědomy velké komedie, která se nazývá život. Daleko realističtěji by se dalo říct, že jsme pokusná zvířata pro dnešní experimentování s člověkem, a přitom stejně nevědomí, jako opičky nebo krysy používané k laboratorním pokusům.
